LékárnaNorbert Schellong, ředitel Havířovské nemocnice: Havířovská nemocnice zaměstnala ukrajinskou lékařku Norbert Schellong.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Také Nemocnice Havířov se zapojila do pomoci Ukrajině. Vedle vyhlášené sbírky zaměstnává ukrajinskou lékařku a novinkou je zapojení se nemocnice do telemedicínského projektu. Témata pro ředitele Norberta Shellonga. Dobrý den, vítejte pane řediteli.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V úvodu krátký příběh. Ukrajinská kardioložka s patnáctiletou praxí do Česka uprchla před válkou na Ukrajině. Nejdříve byla s rodinou ubytována ve Vyšních Lhotách, ale teď už bydlí v Havířově. Paní doktorka nastoupila do nemocnice Havířov jako sanitářka. To je ve zkratce její příběh. Jak jste se o této lékařce dozvěděli a jak se vlastně do vaší nemocnice dostala?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Bylo to přes ty dobrovolnické činnosti, které tam jsou. Oni si tam do Vyšní Lhoty pozvali překladatelky, většinou teda mluvící rusky, s tím, že nás kontaktovala jedna z nich, která právě bydlí v okolí Havířova, jestli bychom pro paní doktorku neměli práci, protože musela samozřejmě snad nechat nějakou hotovost a majetek na Ukrajině, prchaly z nějakého centra, který už byl v té době opravdu pod těmi těžkými boji. Ráda by, co nejdřív práci. Přijela se sestrou s dvěma malými dětmi 10, 12 let a s dvěma rodiči na důchodu. Takže pro tu celou rodinu potřebovala zabezpečit příjem. To byl ten první týden, kdy začaly všechny ty akce ČR v té dobrovolnické a přijímací části těch uprchlíků. Takže my jsme se s nimi velmi rychle domluvili.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přesto, že je lékařka, tak u vás pracuje jako sanitářka. To je z toho důvodu, že české zákony neuznávají hned na první dobrou vzdělání těm lékařům. Dá se to nějak uspíšit?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Je to otázka spíše na ministerstvo, případně Českou lékařskou komoru, která ale samozřejmě také nemá ten mandát o tom rozhodovat, ale pomáhat vytvářet možná tlak na ty instituce. Oni samozřejmě velmi rychle dneska získávají vízum. Vy je můžete zaměstnat. Ta pozice, na které ona pracuje není dokonce ani sanitář, je to tzv. dělník ve zdravotnictví, pomocná síla ve zdravotnictví, protože i ten sanitář u nás musí mít to zdravotní minimum, aby mohl s pacientem provádět i ty sanitářské úkony, což ani oni nemají. Takže oni mohou být zaměstnáni, ale klasicky jako THP pracovník. Musí potom podstoupit, aby mohli být lékařem anebo řekněme i nějakým paramedikem, tam už mezitím není rozdíl, tak musí podstoupit tu agendu, která byla i před válkou a ona mnohdy trvala šest i více měsíců, někdy i rok. Akorát ten rozdíl byl v tom, že oni si vyřizovali všechno ještě před tím než do té ČR přijeli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Uvažujete o tom, že když se dozvíte o dalších lékařích, zdravotnících, že byste je opět v Havířovské nemocnici zaměstnali?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: V celém českém zdravotnictví a ve všech nemocnicích, tak nám chybí jak lékaři, tak ne lékaři. Dali jsme si nějakou takovou interní kvótu kolem pěti v podstatě lékařů. Ne lékařů ani nemáme, protože do nemocnice bychom potřebovali dalších dneska dvacet pět až dvacet sester na všechny oddělení. Takže pokud takoví budou, my je budeme přijímat. Budeme se snažit i jazykově dovzdělávat sami. Nabízíme jim dneska nějaké kurzy rychlejší, vlastní lektory, nabídneme jim ubytování a určitě ta pomoc tady bude nutná, protože i v našem regionu i v našem okrese Karviná, ve kterém my působíme v rámci akutní péče bezesporu zůstane hodně uprchlíků, hodně Ukrajinců a ti budou potřebovat zdravotní péči, kterou už jim dneska poskytujeme. Takže ti jejich lékaři z Ukrajiny se do toho procesu samozřejmě mohou zapojit, protože tam pak ty jazykové bariéry velmi rychle vyřešíme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nemocnice Havířov vyhlásila sbírku na pomoc Ukrajině. Jak s těmi penězi naložíte?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: My jsme vyhlásili nejdřív takovou privátní sbírku pro zaměstnance nemocnice, ale ta ta pomoc byla finanční tak významná, že jsme to během druhého dne přetavili v takzvanou transparentní veřejnou sbírku. Celkem i za pomocí soukromých firem z regionu napojených dejme tomu obchodně na Ukrajinu. Vysbírali jsme asi jedna a půl miliónu korun. Z nich jsme nakoupili léky, chirurgický materiál asi za 1,2 milionu korun. A to už jsme odeslali. Máme v podstatě i v tuto chvíli od pana ředitele kyjevské nemocnice číslo čtyři fotky, jak přebírá materiál, poděkoval nám a oceňuje strašně přístup ČR celé. Potřebovali by další materiál, ale ten už nějakým způsobem se snažíme centralizovat tu pomoc přes samozřejmě ty koordinační aktivity v rámci celé ČR. Ve zbytku, co nám zbyly peníze, tak právě používáme na zařízení těch bytových jednotek, těch holobytů mnohdy, které dostanou právě ti ukrajinští uprchlíci, zdravotníci, kteří budou pracovat u nás v nemocnici. Takhle jsme už vybavili 4 byty.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, k dalšímu tématu. Do pilotního telemedicínského projektu bylo zařazeno prvních 20 pacientů s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19. Jak vše funguje? A možná ve zkratce na začátek, co je to telemedicína?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: V současné době se bavíme de facto o vzdálené diagnostice, vzdálenému monitoringu fyziologických funkcí, domácí diagnostice, která pomáhá lékařům provádět lepší intervenci, efektivnější kompenzaci některých prachových, nadprachových hodnot jako je třeba vysoký tlak, diabetes apod. Nemocnice naše stejně jako ostatní krajské nemocnice už asi před třemi roky investovaly do telemedicínských softwarů, které jsou dneska součástí té rodiny softwaru, které používáme v nemocnicích. Ale paradoxně jsme díky covidu neměli čas ty aktivity rozvíjet, byť covid řekněme tu telemedicínu nastartoval ještě více než v tom období před pandemií. V současné době je to teda už třicet pacientů. Zaměřili jsme se hlavně na pacienty obézní, na ty, kteří právě byli nejvíce rizikoví tomu těžkému průběhu onemocnění covidem, ale ti polymorbidní, opravdu obézní pacienti mají hromadu komodit, tzv. přidružených onemocnění, která právě je dělají těmi rizikovými. Takže my se zaměřujeme na to, abychom měřili fyziologické funkce tím, čím trpí nejvíce. Převážně samozřejmě krom té nadváhy, tak tam je právě vysoký tlak, kardiovaskulární systém, diabetes a v případě, že by ti lidé byli pozitivní třeba v těch dalších vlnách, které nás ještě čekají, tak o nich máme přísun těch dat a můžeme včas intervenovat například tím, že budou mít zvýšenou hodnotu saturace okysličení krve a můžeme zavolat třeba ambulantně do nemocnice, než by je pak akutně přivezla záchranná služba.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete našim divákům trošičku nastínit podrobněji, jak to teda probíhá, když je takhle sledujete? Oni se nějak průběžně sami ty hodnoty zadávají do toho systému nebo jak to funguje?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Předně my ty pacienty vybíráme na základě toho kolikrát třeba už byli hospitalizováni v nemocnici, jak často navštěvují jednotlivé ambulance a indikujeme ty nejrizikovější. Ty si potom pozveme. Ta návštěva trvá většinou půl hodiny, 40 minut na takovou edukaci, kde jim předáváme samozřejmě na základě jejich předchozího souhlasu ty telemedicínské sety, které jsou složeny tedy z mobilního telefonu, speciálně upraveného s tím telemedicínským softwarem. Součástí toho je i set dvou až pěti třeba přístrojů, s kterými oni se měří. Dostanou nějaký plán měření. Každý večer si změří glykémii, jednou denně si změří tlak. Každý den je chceme vidět na váze, dají nám informace o tom, co jí, jaký má životní styl, jak se hýbal. Mají inteligentní náramky na ruku, takže víme o jejich kalorickém výdeji. Víme o tom, kolik ušli denně kroků a na základě toho plánu měření. Oni se měří a o nich máme každý den poměrně intenzivní data. A na základě řekněme nějakého týdenního, dvoutýdenního monitoringu je potom voláme k tomu, aby třeba efektivněji se ještě hýbali nebo je svoláme do ambulance na další prošetření, například na krevní samozřejmě obraz apod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, Vy jste šéfem nemocnice Havířov od roku 2019, přesto za to všechny přístupy a to, co jste tam zavedl jste se stal manažerem roku. Co to ocenění pro vás znamená?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Já už jsem se k tomu vyjadřoval, že to absolutně nechci přeceňovat ani podceňovat. Je to vlastně práce celého toho týmu. Ta komise hodnotila hlavně to strategické řízení. My jsme si už v roce 2019 řekli, kde chceme tu nemocnici mít v roce 2030, protože v tom zdravotnictví rok, dva je strašně málo. Tu strategii se nám poměrně dobře daří naplňovat. To ocenila ta komise, že během těch tří let ta nemocnice plní veškeré veškeré ty nástroje a cíle v té strategii a že se stáváme de facto tím opravdu významným akutním poskytovatelem v okrese Karviná.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co dalšího chcete v nemocnici posunout nebo posouváte?
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Těch plánů je opravdu hodně. Myslím si, že naše nemocnice je předurčena například k tomu, protože už to dělá, aby měla status iktového centra pro pacienty s mozkovou příhodou a s chemickými chorobami. Naše město je pořád dvanácté největší město v ČR, má významnou spádovou oblast. Ženy z našeho města musí dojíždět například za mamografický screening, takže s jedním z našich cílů je zavést mamografické screening pro pro ženy z našeho regionu. Jsme nemocnice s poměrně rozsáhlým spektrem operačních oborů, takže bychom rádi u nás měli Krajské centrum robotické chirurgie. To jsou takové ty tři největší, na které jsem si vzpomněl v tuto chvíli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor a mějte se moc hezky.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: Já Vám děkuji za pozvání a zdravím diváky televize Polar.