Nemocnice Havířov začala při operacích využívat nejmodernější robotický operační systém
Havířovská nemocnice, která je otevřená novým medicínským i technologickým trendům, zakoupila systém pro robotickou chirurgii Da Vinci. Robotická chirurgie je moderní metoda, která umožňuje evoluční možnosti vedení mnoha typů operací. Díky „pořízení robota“ se stává třetím pracovištěm v Moravskoslezském kraji a první krajskou nemocnicí, zatímco v rámci ČR je Havířov patnáctým městem s dostupností robotické chirurgie.
Otázky, které vám přiblíží robotickou chirurgii jsem položila členům robotických operačních týmů – MUDr. Josefu Kopeckému, MUDr. Ondřeji Havránkovi, MUDr. Lukáši Ciesarovi, MUDr. Martinu Sedláčkovi a vedoucí sestře sálového operačního personálu Petře Fečíkové.
Co si můžeme představit pod pojmem robotická chirurgie? Jaké má výhody?
Chirurgický robotický systém je jakási manipulační ruka řízená člověkem. Jedná se o přístroj, který má čtyři speciální mechanická ramena. Tři z ramen mohou nést chirurgický nástroj, čtvrté je určeno pro kameru. Tyto nástroje ovládá chirurg přes speciální konzoli pomocí „joysticků“. Jednotlivá ramena jsou vybavena ohebnými klouby, které umožňují mimořádně přesné a jemné pohyby pod různými úhly, které jsou mimo rozsah lidské ruky a zvyšují tak kvalitu operačního zákroku a přinášejí řadu benefitů jak pro pacienta, tak i operatéra. Díky této technologii mohou chirurgové provádět operace s větší přesností, menším rizikem komplikací a s menšími řezy, což znamená méně bolesti po operaci, menší riziko infekce a rychlejší zotavení.
Kdo tvoří robotický operační tým a jaká je jejich činnost na sále? Používají se při robotické operaci i jiné přístroje?
I u roboticky asistované operace je potřeba celý tým lidí, kteří mají v operačním procesu svoji úlohu. Tým tvoří operatér (konzolový chirurg), jeho asistent, perioperační sestra (instrumentářka), která při operaci asistuje lékařům, tzv. obíhající sestra, zajišťující podporu operačnímu týmu a ošetřovatel. Operatér přes konzoli ovládá všechna ramena robota. Asistent spolu s instrumentářkou mimo jiné mění operační nástroje v ramenech, čistí optiku kamery, odsává krev z rány přes speciální port, aplikuje klipy a podává např. šicí materiál či roušky operatérovi.
Během operace se používají jak speciální nástroje, které jsou součástí robotického systému, tak běžné laparoskopické nástroje. Pokud je potřeba lze cestou asistentova portu přímo během operace provést třeba ultrazvukové vyšetření pomocí laparoskopické ultrazvukové sondy.
Příprava na robotické operace byla velmi náročná. Co všechno jste museli absolvovat?
Náš nový robotický systém je velmi komplikovaný, ale současně sofistikovaný a jeho ovládání má jistá specifika a postupy, které je třeba dodržovat. Všichni členové našich operačních týmů (operatéři, asistenti i nelékařský perioperační personál) museli před samotným započetím robotické operativy absolvovat několikaměsíční edukační program, který byl velmi náročný. V první fázi vyjely týmy „na stáž“ na pracoviště, kde již robotický systém používají. Pokračovali jsme několika desetihodinovými tréninky na simulátoru, dalšími instruktážemi a semináři s praktickou výukou na samotném přístroji na výukových figurínách ve spolupráci se zástupci firmy. Celý proces edukace jsme ukončili tzv. certifikací, která se skládala z praktické a teoretické zkoušky. Tyto certifikační zkoušky skládal chirurgický tým ve Stockoholmu v tréninkovém centru Karolínské univerzitní nemocnice a urologové v simultánním centru a řeckých Aténách.
Jaké operace už jste provedli u nás v nemocnici? Jaké má robotická chirurgie výhledy do budoucna, co se týče spektra operativy?
Jedná se o jednu z nejmodernějších dostupných technologií na světe umožňující bezpečně pracovat v místech, kde to při využití jiných metod bylo dosud velmi náročné. V současné době tuto technologii využíváme především pro operační výkony v dutině břišní, které provádějí urologové a chirurgové. Na prvním místě jsou to operace pro onkologická onemocnění (prostaty, tlustého střeva). Velmi úspěšně jsme již provedli řadu operací prostaty pro zhoubné onemocnění, tříselných kýl a žlučníků. Do konce listopadu budeme „mít za sebou“ několik operací tlustého střeva rovněž pro zhoubné onemocnění. I v dalším období chceme robotický systém využívat především, a hlavně u onkologických onemocněních. V budoucnu bychom chtěli spektrum rozšiřovat o další typy operací, například komplikovaných břišních kýl či bariatrických operací. Chceme také rozšířit robotické operační týmy o gynekology a lékaře ORL odbornosti.
Jak moc se liší práce sálové sestry při klasické a při robotické operaci? Je u ní nějaká speciální příprava?
Práce perioperační sestry na centrálních operačních sálech je velmi specializovaná a vyžaduje dostatečně proškolený personál. Každý typ operace má svá specifika, své postupy a je jinak náročný. Hlavní rozdíl mezi laparoskopickou a roboticky asistovanou operací je samozřejmě v přítomnosti operačního robota na sále. Da Vinci robotický systém má samostatný operační sál, jelikož se skládá z několika samostatných operačních přístrojů. Příprava operačního sálu před robotickou operací zahrnuje zapnutí a správné nastavení Da Vinci systému, sterilní zarouškování sloupu a ramen robota, nachystání speciálních robotických nástrojů a správné polohování pacienta na operačním stole podle typu a délky operace. Po skončení operace je nutná speciální dekontaminace nástrojů, kterou provádí v dekontaminační místnosti přímo u sálu obíhající perioperační sestra. Poté už si nástroje „vezmou do parády“ pracovníci na centrální sterilizaci, kteří jsou nedílnou součástí celého operačního týmu.